Projekt: Cesty vody
2010-2011
Jde o další společný česko – polský projekt. Krajina má na obou stranách
obdobný charakter i obdobnou minulost a potýká se tedy i s obdobnými problémy.
Jedním z nich, jak se ukázalo zejména v létě roku 2010 při katastrofálních
povodních na Frýdlantsku i v polském příhraničí, je hospodaření s vodou.
Náš projekt se snažil vrátit do krajiny na obou stranách hranice malé vodní plochy a obnovit i vztah lidí k nim. Proto pracujeme s mladými lidmi, kteří se sdružili ve dvou organizacích (Lunaria a Unia Izerska) a dvou neformálních skupinách. A proto se také snažíme, aby vybudované vodní plochy měly i další využití, aby tedy i kolem nich vznikly třeba drobné stavbičky z přírodních materiálů, které to využití umožní...
Na polské straně v areálu Stacje Wolimierz, kde sídlí známé divadlo Klinika
lalek, vzniklo malé jezírko, vedle něhož jsme společně obnovili starou studnu a
nad ní malý domeček. Ten teď bude sloužit jako sauna a letní kuchyně. Na české
straně v areálu jindřichovického skanzenu jsme vybudovali dvě přírodní jezírka,
která slouží pro koupání mladých účastníků akcí a zároveň pro zachycení
dešťových vod. Na větší jezírko, jehož záliv je překlenut kamenným mostkem,
navazují kamenná máchadla na máchání prádla, které se tu pere ručně a voda dále
přetéká přírodním potůčkem do pěstovacího jezírka, kde budou pěstovány různé
jedlé vodní a vlhkomilné rostliny. Před domem přibyla kamenná kašna s dřevěnými
sochami se stále tekoucí pitnou vodou pro účastníky kursů i návštěvníky
skanzenu. Aby byl cyklus vody uzavřen, byla vytvořena také kořenová čistička
odpadních vod. Nad koupacím jezírkem byl vysázen vrbový chrám pro odpočinek
účastníků kursů a nedaleko od něj byla postavena letní kuchyně s rákosovou
střechou pro jejich nasycení :-). V jejím rámci bude i udírna na uzení sýrů (ve
skanzenu chováme kozy, pořádáme i kursy výroby sýrů) a pec na keramiku
(pořádáme i keramické kursy) a prostor pro sušení ovoce a bylin. Hned za bránou
do skanzenu přibylo příjemné posezení se slaměnou doškovou stříškou.
Nezapomněli jsme ani na cyklisty, pro něž jsme postavili pěkné stojany na kola
a na jezdce na koních, pro které přibylo úvaziště. Pro menší děti vniklo
spousta příležitostí k hraní si: houpačka, pískoviště, malá kamenná lezací
stěna a skluzavka, pro větší hráče vzniklo jednoduché travnaté volejbalové
hřiště i dřevěné branky na fotbal. Zároveň jsme pomysleli na odpočinek a
umístili jsme různé dřevěné lavičky v bezprostředním okolí jezírka i skanzenu a
okrášlili to tu novými původními keři, popínavkami a několika zahrádkami s
jedlými i okrasnými rostlinami. Aby bylo kde pěstovat zeleninu pro vaření na
kurzech, vznikly i větší "německé kopy" a nad nimi i "sluneční past" pro
pěstování teplomilných rostlin.
Projekt byl určen především pro mladé lidi, kteří měli možnost se na různých kursech naučit tradiční stavební a krajinářské dovednosti, ale také se potkat s jinými kulturami (polskou, romskou...) a hledat potřebný konsensus a multikulturní přístup. Tím vším se snažíme přispět k nové Evropě bez hranic. K projektu jsme přizvali i místní děti z jindřichovické školy, pro něž jsme kromě kroužku Ledňáček a víkendových kursů zařídili i po celý školní rok místo asistentky, která s nimi pracovala na rozvíjení demokratických principů a pomáhala při začleňování sociálně slabších.
Projekt finančně podpořila (celkové náklady jsou cca 1,7 mil. Kč):
Protože část projektu je opět třeba předfinancovat, děkujeme lidem, kteří nám poskytli půjčku za nekomerční úrok:
- Pavlína Zámečníková, Sokolov
- Ladislav Hambálek, Praha
- Zorka Rossmannová, Praha
A také dokonce bezúročně:
- Zuzana Těšínská, Praha
Fotogalerii projektu najdete zde